Největšími knihomoly na světě jsou Estonci. Hned za nimi se drží Norové, pak Švédové a my Češi jsme se umístili na úctyhodném čtvrtém místě. Tato data vyplývají ze studie, kterou zveřejnili vědci univerzit v Austrálii a USA. Experti zároveň zjistili, že počet knih, který se v domácnosti během dospívání nachází, má vliv na úroveň vzdělanosti v pozdějším věku. Píše o tom britský server The Guardian.
Průzkumu se účastnili dospělí lidé z 31 různých zemí světa. Vědci vyzpovídali lidi ve věku 25 až 65 let. Průzkum byl jednoduchý – zeptali se jich, kolik knih měli doma, když jim bylo 16 let. Na základě toho zjistili, že právě počet knih v dospívání má pozitivní vliv na gramotnost, znalost matematiky a počítačové dovednosti v pozdějším věku. A údajně s tím počet knih, které přečteme později v dospělosti, ani dosažené vzdělání, nesouvisí.
Například průměrný Australan v průzkumu odpověděl, že měl v 1ž letech doma 148 knih. Nejvíce z dotazovaných (asi 35 %) jich doma mělo jen 60. Estonci, kteří se po tomto průzkumu vyhoupli na první místo, měli v dospívání doma průměrně 218 knih a asi třetina z nich dokonce až 350 a více. Norové měli v mládí doma průměrně 212 knih, Švédové 210 a Češi 204. Nejméně knih měli doma podle průzkumu Turci – pouhých 27.
Podle hlavní autorky této studie Joanny Sikoraové z australské univerzity je vliv četby knih na inteligenci člověka jasně viditelný po celém světě. A vůbec to nesouvisí s jeho dosaženým vzděláním, pohlavím, věkem, prací v dospělosti, či úrovní vzdělání jeho rodičů.
